Wesselényiho spiknutí
From Wikipedia, the free encyclopedia
Wesselényiho spiknutí (ve slovenštině Vešeléniho sprisahanie, v maďarštině Wesselényi-összeesküvés) bylo protihabsburské hnutí v Uhrách v letech 1664–1670, organizované nejmocnějšími uherskými šlechtici, převážně katolickými a předtím loajálními. Příčinou byla snaha císaře Leopolda I. o prosazeni absolutistické vlády a jeho slabá protiturecká politika. V roce 1669 bylo spiknutí prozrazeno a následně tvrdě potrestáno.[1]
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Wesselényiho spiknutí | |||
---|---|---|---|
Poprava vůdců spiknutí (Vídeň, duben 1671) | |||
Trvání | 1664–1671 | ||
Místo | Královské Uhersko | ||
Strany | |||
| |||
Lídři | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít