Období Jamato
období japonských dějin mezi lety 250 a 710 n.l. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Období Jamato (japonsky 大和時代, Jamato džidai) je označení pro historické období Japonska, kdy císařský dvůr vládl z dnešní prefektury Nara známé tehdy jako provincie Jamato.
Období Jamato 大和時代 Jamato džidai
| |||||||
Geografie
| |||||||
žádné trvalé | |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
naturálie | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Přestože se toto období obvykle vymezuje roky 250[1] až 710, včetně období Kofun (250–538) a období Asuka (538–710), skutečný počátek vlády království Jamato je sporný. Nadřazenost dvora Jamato zpochybňovala během období Kofun jiná politická uskupení z různých částí Japonska. Je však přinejmenším jisté, že klany státu Jamato měly v 6. století oproti sousedním klanům významnou výhodu. Toto období je rozděleno na dvě části přemístěním hlavního města do Asuka-kjó v dnešní prefektuře Nara:
- Období Kofun cca (250–538)
- Období Asuka (538–710)
Nicméně mnozí historici považují toto dělení za zastaralé a v dnešní době již nepoužitelné, protože období Kofun je považováno za archeologické období, jelikož je založeno na výskytu speciálních pohřebních mohyl kofunů, zatímco období Asuka je považováno za období historické.
V roce 620, v době, kdy byl regentem princ Šótoku, byla v Japonsku vyhlášena nová ústava, Charta o sedmnácti článcích (Džúšičidžó Kempó),[2] založená na čínském modelu. Po pádu korejského království Päkče v roce 660 vyslal císař Tendži roku 669 ke dvoru říše Tchang oficiální poselstvo, které se z Číny vrátilo s bohatstvím filozofických a společenských podnětů. Kromě etiky a vládního systému přejali Japonci také čínský kalendář a řadu myšlenek konfucianismu a taoismu, v neposlední řadě i koncept jin a jang a učení o pěti prvcích.