Protestantská etika a duch kapitalismu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Protestantská etika a duch kapitalismu (v německém originále Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus[1]) je jedno z nejproslulejších děl německého sociologa Maxe Webera. Poprvé bylo toto dílo publikováno v letech 1904–1905. Ačkoliv duch kapitalismu je pojem poprvé použitý Wernerem Sombartem, zásadního významu nabyl až v Protestantské etice a duchu kapitalismu Maxe Webera. Weber se v něm zabývá mimo jiné vztahem mezi rozmachem (nikoli vznikem) kapitalismu a náboženstvím, respektive protestantismem.
Protestantská etika a duch kapitalismu | |
---|---|
Autor | Max Weber |
Původní název | Protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus |
Země | Německé císařství |
Jazyk | němčina |
Ocenění | Livres du siècle selon l'Association internationale de sociologie |
Datum vydání | 1904–1905 |
Počet stran | 272 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Weber začal nejdříve se studiem šesti velkých světových náboženství (konfucianismu, hinduismu, buddhismu, křesťanství, islámu a judaismu). Na základě jejich analýzy došel k závěru, že kapitalismus se ve východní kultuře nemohl rozvinout, jelikož mu v tom bránily tamější náboženské systémy. Tato východní náboženství totiž dávala do popředí jiné hodnoty než náboženství v západních zemích. Se vznikem protestantismu se pak podle Webera přímo pojí změna sociálních poměrů, které umožnily vyrůst právě myšlenkám kapitalismu. Duchem kapitalismu je míněn vztah lidí k akumulaci majetku, který vznikl a vyvíjel se společně s protestantismem.