Roztavení reaktoru
From Wikipedia, the free encyclopedia
Roztavení reaktoru je známo také jako roztavení aktivní zóny reaktoru, nesprávně také jako roztavení jádra reaktoru, je neformální popis velmi závažné havárie jaderného reaktoru, při které dochází k poškození aktivní zóny reaktoru kvůli přehřátí. Tento termín není oficiálně definován Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Při nekontrolovaném nárůstu teploty vzniká v reaktoru tavenina jaderného paliva a dalších vnitřních součástí reaktoru, která se nazývá korium. Tato lávě podobná hmota se pak může propálit skrz ochranný obal reaktoru a mísit se s dalšími součástmi stavby pod reaktorem. Tato látka je vysoce toxická, radioaktivní, hustá a má vysokou teplotu, na rozdíl od vulkanické lávy však na vzduchu netuhne a díky pokračující štěpné reakci může vyzařovat teplo ještě mnoho let.
Pro omezení následků v případě roztavení reaktoru jsou pod některými reaktory projektovány prostory pro zadržení koria a jeho ochlazení. Příkladem je například Evropský tlakovodní reaktor (EPR).[1]
Dosud nejhoršími případy roztavení nebo částečného roztavení reaktoru byly