Rolex Paris Masters 2022 – mužská dvouhra
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mužská dvouhra Rolex Paris Masters 2022 probíhala na přelomu října a listopadu 2022. Do singlové soutěže pařížského tenisového mastersu hraného na tvrdém povrchu AccorHotels Arena nastoupilo padesát šest hráčů. Z kvalifikace se probojovalo osm tenistů, z toho sedm řádně po výhrách ve dvou kolech a jeden jako šťastný poražený. Obhájcem titulu byl Srb Novak Djoković,[1] který prohrál ve finále.
Rolex Paris Masters 2022 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítěz | Holger Rune | |||
Finalista | Novak Djoković | |||
Výsledek | 3–6, 6–3, 7–5 | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Španělé Carlos Alcaraz a Rafael Nadal vstoupili do turnaje jako soupeři o post světové jedničky ve dvouhře. Nadalova prohra ve druhém kole s Tommy Paulem a Alcarazův postup do třetího kola znamenaly, že mladší z tenistů Alcaraz setrval na čele klasifikace i po skončení turnaje.[2] Sám Alcaraz si mohl zajistit, že na nejvyšší pozici ukončí probíhající sezónu v případě zisku titulu. Ve čtvrtfinále ale skrečoval utkání v tiebreaku druhého setu proti Holgerovi Runovi. Trhlina ve vnitřním šikmém svalu břišním levé části stěny jej vyřadila z navazujícího Turnaje mistrů i konečné fáze finále Davis Cupu.[3]
Félix Auger-Aliassime, Andrej Rubljov, Taylor Fritz a Hubert Hurkacz usilovali na turnaji o dvě zbývající postupová místa pro turínský Turnaji mistrů. Fritz a Hurkacz, kteří potřebovali pro kvalifikaci na pařížském turnaji triumfovat, prohráli shodně ve druhém kole.[4] Fritz se kvalifikoval dodatečně po odhlášení Alcaraze.
Francouz Gilles Simon startující na divokou kartu odehrál poslední kariérní turnaj. Po těsný třísetových výhrách na Murrayem a Fritzem ho ve třetím dole zastavil Auger-Aliassime.[5]
Vítězem se stal Dán Holger Rune, který ve finále zdolal obhájce titulu Novaka Djokoviće po třísetovém průběhu 3–6, 6–3 a 7–5, když v rozhodujícím setu dohnal ztrátu podání a stav 1–3. V probíhající sezóně i své dosavadní kariéře si připsal po triumfech v Mnichově a Stockholmu třetí turnajové vítězství na okruhu ATP Tour. V 19 letech se stal nejmladším pařížským šampionem od Borise Beckera z roku 1986. Cestou turnajem porazil celkem pět hráčů z první světové desítky – světovou desítku Hurkacze, devítku Rubljova, jedničku Alcaraze, 16 zápasu neporaženou osmičku Augera-Aliassima a sedmičku Djokoviće, čímž se stal vůbec prvním tenistou, který na jednom turnaji mimo Turnaj mistrů porazil takový počet takto vysoko postavených soupeřů. Bodový zisk jemu samotnému zajistil, že se v novém vydání žebříčku ATP jako vůbec první Dán poprvé posunul do první světové desítky, kterou uzavíral.[6][7] Na pokraji vyřazení se ocitl již v prvním kole, když musel proti Stanu Wawrinkovi odvracet celkem tři mečboly.[8] Djoković prohrál v sérii Masters první z 31 odehraných finále, v nichž získal úvodní set.[6]