Segedínský guláš
druh guláše / From Wikipedia, the free encyclopedia
Segedínský guláš, lidově někdy zkracováno na segedín, je jeden ze známých druhů gulášů. Název se odvozuje pravděpodobně z maďarského Székely gulyás (sikulský guláš).[1] Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se podává houskový knedlík nebo kynutý knedlík. Podává se i s chlebem.[2]
Segedínský guláš | |
---|---|
Segedínský guláš s knedlíky | |
Základní informace | |
Místo původu | Maďarsko Maďarsko[zdroj?] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Maďarsku je známý pod názvem Székelygulyás a Székelykáposzta. Slovem „székely“ (sikul) se nazývalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (Sikulsko) (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). Z kysaného zelí se právě vyrábí segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.[2][3]